Ostatky
Prorokové jsou naši svatí. Naši svatí jsou ti, které jsme ukamenovali, upálili, ukřižovali. Na jejich ostatcích budujeme chrámy, zakládáme církve, biskupství. V jejich jménu svádíme vítězné bitvy a tažení proti těm, kteří mají jiné „své“ ukamenované svaté. Opěvujeme místa, kterých se naši svatí dotýkali, kde se narodili, svatá jsou místa, kde se zrodili.
Jak svaté jsou sochy svatých není-li nám nic není svaté a co teprve zbytek kamene dřeva, (nebo polystyrenu) ze kterého byla socha vytesána? Nestála zde hotová a bez odřezaného by nebyla tak jaký je mezi tím rozdíl. Snad jen ten, že odřezané se samo obětovalo. Pak tedy – co má větší zásluhu?
Co je méně (svaté). Blízké či vzdálené, hlína nebo hnůj? Co dát na piedestal a co do rohu..? Na čem založit lepší budoucnost…