Ekologie není zelenočerná. Ekologie nejsou potyčky lidí bránících svými těly práci jiných lidí zastupujících jiné zájmy. Nemá nic společného s předěláváním vnější skutečnosti.Jde přestrukturování nás samotných. Ekologie je změna myšlení cítění a vnímání a to se děje pouze v tichosti uvnitř nás a má svůj vlastní průběh tvar a skupenství.
Archiv autora: uzivatel1
Odpočívárna
Vítejte v odpočívárně. Protože – jak jinak nejlépe nazvat prostor, kde vystavuji práce, které z valné části vznikly právě díky tomu, že jsem odpočíval někde na dovolené nebo jen o víkendu na chalupě. (Zvláštní výsostné místo zaujímá jedna chalupa v Herálci pod Žákovou horou). Mohl bych ty práce nazvat také třeba Bokovky, protože byly vytvořeny jaksi bokem – vedle mé hlavní pracovní činnosti. (Kdo ví jak to bylo u aktů). Jenomže díky tomu, že řada věcí vzniká, když se takříkajíc nebetyčně flákám, jiná zase, když v potu tváře šrotuju, abych ze sebe něco vydal, nakonec mi ta hromada nějak splývá a pomalu se v tom už sám nevyznám. Možná se ale časem najde někdo, kdo vše správně rozsortýruje, označí, ohodnotí palcem nahoru a dolů a bude vymalováno. Ale ta představa chlapíka válejícího se s novinami na kanapi, užívajícího si zaslouženého odpočinku je pořád lákavá…
Pátrání po vidění
Pátrání po vidění
Rozhovor s nevidomou Pavlou
JJ: Když očima nevidíš, ale vidíš co oči nevidí co vidíš? Vnímáš barevný, tvarový svět, který běžně člověku není viditelný. Nepotřebuješ pro to oči. Přitom je tenhle tvůj svět přinejmenším stejně skutečný, jako ten smysly postižitelný. Nemluvím o světě obrazů, které si jako malíř vymýšlím, ale o barevně tvarovém světě ze kterého ve své tvorbě čerpáš, který je pevně daný viditelný a přece skrytý. Chtěl bych se zkusit nějak dobrat způsobu, kudy se do toho prostoru dostáváš…
Prorok – poznámky – Ostatky
Ostatky
Prorokové jsou naši svatí. Naši svatí jsou ti, které jsme ukamenovali, upálili, ukřižovali. Na jejich ostatcích budujeme chrámy, zakládáme církve, biskupství. V jejich jménu svádíme vítězné bitvy a tažení proti těm, kteří mají jiné „své“ ukamenované svaté. Opěvujeme místa, kterých se naši svatí dotýkali, kde se narodili, svatá jsou místa, kde se zrodili.
Cvičení s kruhy – zápisky
Cvičení s kruhy
Dosud jsem se slovní komunikaci přesněji „vysvětlování“ svých akcí a výstav zcela záměrně spíš vyhýbal. Protože vždy považuji za lepší nenabízet návody. Je pro každého přínosnější, když hledá a nalézá své vlastní odpovědi na to s čím se setkává, co jej osloví nebo se jej nějakým způsobem dotýká. Každý je něčím jedinečný, má své osobní zkušenosti, své vnímání, skrze které k němu tyto vjemy přichází. Vysvětlení, objasňování, návody „jak rozumět“
Kruhy poznámky
Kruhy poznámky.
V průběhu několika let vznikla řada kruhů – v atelieru, v přírodě, na veřejnosti, jako akce samotné nebo jako výsledný záznam těchto akcí. Kruh jako prvek omezující, sjednocující, magický, osvobozující? Mnohé akce zůstaly nezaznamenány a byly provedeny pouze z niterné nutnosti.
-
Očima vidím svět před sebou. Výseč kruhu přede mnou je obrazem světa složeného z výsečí spojených předivem myšlenek. Co je za mnou nebo mimo tuto výseč je tedy pouhou představou toho co je? Zaniká svět za mnou, jakmile zaměřím zrak (pozornost) jinam?. Zavřu-li oči mizí tento problém, ale vyvstává jiný. Obraz okolního světa je uspořádáván ostatními smysly a počitky,představam
Pedagogické
Hledání pravdy má mnoho tváří, ale pravda sama má jen jednu tvář (je jen jedna). Je na nás, abychom se tváří v tvář hledání nezaměňovali (nevydávali) za tvář pravdy.
Říci někomu do očí svůj názor si žádá kus odvahy (nemluvím o drzosti), přestože náš názor ještě nemusí být pravdou. Být pravdivý sám o sobě vyžaduje odvahy mnohem víc a není zde nikoho, kdo by vám vaši pravdivost potvrdil než sama pravda.
JJ Resume
Umění (a) recyklace ? (Ekologie umění) – text do katalogu PE
Někdy se sám sebe ptám, co by tady měl po sobě člověk (umělec) zanechat. Jestli jen to nejlepší, co v životě vytvořil jako to prý kdysi udělal Michelangelo tím, že ostatní práce zničil. Nebo zanechat vše, i to nepodařené, aby lidé měli možnost sledovat, jak těžko se dopracovával k cíli. Možná by nemělo vůbec smysl se něčím takovým zabývat, kdybych současně neuvažoval v určitém „ekologickém“ kontextu – že třeba tvořím odpad. Odpad, který nazývám umění. Odpad, se kterým si příští generace budou lámat hlavu, co s ním. Stejně jako již dnes jsou depozitáře plné děl často pochybné hodnoty, která stěží kdy spatří světlo výstavních prostor a jen zřídka si je vůbec někdo prohlédne. Patří tedy snad k odpovědnosti autora zničit nezdařená díla?
Doteky – Příznaky Existence – cyklus 12 výstav v galerii JJ –1996
—–
- o časovosti a bezčasovosti
- o úsilí a neúsilí
- vznik a zánik, koloběh
- symbol, archetyp
- iluze a iluzornost – nutnost? materiální existence díla
- posuny v chápání, nazírání, posuzování a vnímání vlastního uměleckého díla
- relativita dokončenosti a nutnosti existence výtvarného díla
- ekologie (a) umění, (vazby), možnosti, alternativy
Od sexu k bezvědomí
Oční sítnice zachycuje obrácený obraz okolního světa. Zrakové centrum v mozku tento obraz otáčí do správné polohy.
Oční sítnice zachycuje obrácený obraz okolního světa. Zrakové centrum však tento obraz neotáčí do správné polohy, neboť oční sítnice funguje jako vyduté zrcadlo, na kterém se obraz automaticky promítá ve správné poloze.
Oční sítnice nezachycuje obrácený obraz okolního světa s tím, že zrakové centrum jej otáčí do správné polohy. Otočení způsobuje automaticky optimální vzdálenost oční čočky od sítnice.
Závěr: Aby bylo možné spatřit skutečný obraz okolního světa, je nutné zaujmout pozici v optimální vzdálenosti od oční čočky.
JJ 1994